Letos jsme se rozhodli, že závod Run-up, podpoří také 2 vybrané handicapované. Cílem naší snahy je pomoci zlepšit možnosti ke sportování pořízením upraveného sportovního vybavení nebo nákup specializovaných pomůcek, které těmto lidem usnadní běžný život. Z každého startovného symbolickou částkou 40,- (dle závodu) přispěje každý závodník.

Také máte možnost přispět libovolnou částkou ještě nad rámec startovného nebo i bez účasti na závodě na účet spolku Sportuj.org s příslušným variabilním symbolem. Tyto částky budeme postupně zveřejňovat na našem webu a facebooku pro ověření a transparentnost plateb.
Číslo účtu:  2400128969/2010
IBAN:  CZ0720100000002400128969
BIC/SWIFT:  FIOBCZPPXXX

Praha

Závodníci pražského Run-Upu budou svým startovným přispívat Katce Šimonkové, která by uvítala nový sedák (pro zlepšení posezu v handbiku a minimalizace dekubitů - proleženin), jehož cena se pohybuje okolo 10 000 Kč nebo případně na běžky pro handicapované. Pokud chcete Katce přispět i bez závodění, můžete posílat libovolnou částku na účet 2400128969/2010 s variabilním symbolem 1212.

Seznamte se s Katkou a jejím příběhem.

Ahoj, jmenuji se Katka, je mi 28 let. Před úrazem jsem vrcholově sportovala: silniční cyklistika, cyklokros, běh na lyžích, přespolní běh, atletika... Úraz se mi stal v r.2013 na horách. Chtěla jsem přejít se svým malým synkem sjezdovku, ze které se den předtím, urolbováním a zmrznutím v noci stala ledová hora. Následkem pádu jsme se řítili velkou rychlostí asi 250 m. Syn neměl žádné vážné zranění, ale já narazila na železný sloup. Měla jsem rozdrcený hrudní obratel, několik zlomených žeber a pohmožděné plíce, během chvíle jsem ochrnula od pasu dolů.

Rok jsem strávila po nemocnicích a rehabilitačních ústavech než jsem se dostala domů. Bydlíme v rodinném domě v prvním patře, bydlení bylo pro mne bariérové, museli mi pomáhat členové rodiny s nejzákladnějšími činnostmi. I nyní ještě je potřeba některé věci přizpůsobit na bezbariérové bydlení. Co se týká sportu, je to pro mne velké osvobození - handbike, monoski, běžky pro handicapované. Všechny tyto a mnoho dalších sportů, které jsou přizpůsobené nám vozíčkářům, nám přináší svobodu pohybu, pocit radosti a štěstí.

Pokud mi můžete přispět jakoukoliv částkou, abych si mohla pořídit nový podsedák (z ochrnutí a následného častého sezení se mi vytvořily dekubity - proleženiny, které jsou bolestné a léčba zdlouhavá) nebo přispěli na můj sen pořídit si běžky pro handicapované, byla bych vám moc vděčná.

Olomouc

Ze startovného pro závod v Olomouci budou závodníci přispívat částkou 40,- (či obnos navíc v rámci startovného nad částku, která je požadována) pro Tomáše nebo pokud chcete přispět Tomášovi i bez závodění, můžete posílat libovolnou částku, a to na účet 2400128969/2010 s variabilním symbolem 1313. Tomáš - neslyšící autista potřebuje surdopedickou pomůcku (Notebook, ideálně se specializovanými programy) - odhadovaná cena 15 000 Kč.

Tomáš a jeho příběh.

Ráda bych Vám představila Tomáše Gronycha, jednadvacetiletého velmi zajímavého mladíka. Tomáš studuje na praktické škole, já jsem jeho asistentka. Proč píšu já a ne on sám? Tomáš je neslyšící autista a jako pro mnoho jiných lidí s tímto handicapem je i pro něj komunikace v jakékoliv podobě velmi náročná a složitá věc. U Toma je komunikační bariéra umocněná tím, že neslyší. Napsat takový dopis by pro něj bylo nad jeho síly. Pokud si většina z Vás představí Toma jako geniálního Rainmana nebo naopak jako agresivního asociála, ani jedna z těchto představ není správná. Tomáš, přestože se svými 185cm a téměř 100 kily tak nepůsobí, je velmi jemný, citlivý a vnímavý mladý muž, který má zvláštní zálibu v dárečcích jakékoliv typu. Ty rád jak dostává, tak dává. Stejně tak má v oblibě zvířata, sporty, výlety a nesmím zapomenout na jídlo, to miluje. Tomovým největším omezením je chápání světa a jeho souvislostí. Často tápe, neví co se sluší, jak se zachovat v dané situaci. Tím pádem nevyhledává společnost lidí, necítí se v ní dobře, raději se uchyluje do samoty do svých představ. Sama někdy Tomovi zcela nerozumím. Jistě vím jen to, že je občas ztracený ve svých představách, které různě z našeho pohledu nesmyslně propojuje, cítí nejistotu a z toho pak pramení jeho neklid a frustrace. Proto je pro něj důležitý určitý řád a plánování dopředu - jakási časová osa, která mu dává alespoň částečně pocit jistoty. Tomův život se dá běžnému člověku těžko přiblížit, protože je tak zvláštní a pro nás nesrozumitelný.

Přirovnala bych ho... hmmm... možná k jízdě autem... Znáte ten pocit, když jedete do neznáma? Někam kde jste nikdy nebyli. Navíc už je tma, prší a Vy bloudíte, někteří neklidní řidiči na Vás troubí, protože je svou nejistou jízdou brzdíte a Vy v té tmě oslněni ostatními auty netušíte, co bude za další zatáčkou, protože jste úplně ztracení. Když si k tomu ještě představíte, že byste navíc vůbec nerozuměli významu značek, které míjíte, je to zkrátka zmatek a vy nevíte kudy kam. Tak takto nějak vypadá i Tomova životní cesta. V tu chvíli byste byli vděční, kdyby vedle Vás seděl spolujezdec, který Vám řekne: „Počkej, teď brzdi, za chvilku bude křižovatka, pojedeš doleva a pak rovně!“. Ano, pořád to není ono, stále nevíte, kde jste, ale jsou to už určité záchytné body. Proto je pro Toma důležité plánování dopředu, to jsou zase jeho záchytné body. My ostatní lidé jezdíme za krásného dne s jasnou představou odkud kam a proč jedeme, rozumíme silničním předpisům, známe všechny značky a víme, jak se na silnici chovat. Tomáš ale stále bloudí ve tmě, a proto je pro něj vše mnohem obtížnější.

Já, učitelé a Tomášova rodina se snažíme ho co nejlépe na jeho „cestě“ navigovat, ale i přesto je jakákoliv další pomoc, která mu usnadní život vítaná. Takovou pomocí by mohl být notebook ideálně s programy pro autisty, díky němuž by mohl vyhledávat informace a prostřednictvím nich se lépe orientovat v běžném životě. Stejně tak by se mu hodily pomůcky pro autisty v podobě různých obrázkových kartiček, piktogramů atd., aby mohl přesněji sdělit své potřeby a přání. Vše v ceně asi 15 000 Kč.